Když jedete do Slunečních lázní a doprovází vás déšť, nemusí být zákonitě něco špatně. Protože tady, v Luhačovicích kdysi a stále léčila a doposud i léčí voda – a to, jak ta, která vyvěrá hluboko z nitra země, tak i ta, která teče po povrchu potůčkem zvaným Šťávnice. Právě voda z tohoto potůčku tady ještě před nedávnem v Říčních a slunečních lázních byla používána k vodoléčbě a léčivým koupelím pacientů.
Do jedné z prvních budov lázeňského města Luhačovice, sloužících k ozdravení těla i ducha jsme se vydali nejen za krásou a jedinečností tohoto místa s odkazem, ale i za našimi porcelánovými vypínači a zásuvkami Garby a Garby Colonial od španělské firmy Fontini. Stejně tak je to i s částí osvětlení, kdy jsou zde použita porcelánová svítidla Linea Tenda italské firmy Aldo Bernardi. Pan architekt Petr Všetečka je navrhl právě pro instalaci do tohoto místa a jak jsme se sami přesvědčili, a jak nás utvrdil i provázející pár ředitelka Slunečních lázní paní Ing. Hana Felcmanová a vedoucí střediska technických služeb lázní pan Radek Skovajsa, opravdu jim to tady sluší.
Právě oni nás i obeznámili s historií a současností tohoto místa. A tak jsme strávili příjemnou hodinku prohlídkou jedinečného objektu, který byl přestavěn na expozici muzea lázeňství, čímž se mu bezesporu podařilo vtisknout punc nesmrtelnosti.
Budova vznikla přestavbou budovy původního mlýna. Přestavba započala v roce 1901 a byla první realizací budov plánovaného vítězného Jurkovičova návrhu celé kolonády města Luhačovice. Vodoléčebný ústav zde byl pak provozován již od roku 1902, a to až do roku 2012. I když byla stavba obestavena mnoha přístavbami, trpěla neopatrnými zásahy, a bohužel také postupným chátráním, svůj charakter a jednoznačný Jurkovičům podpis tento výjimečný objekt neztratil nikdy.
Po uzavření skoro 10 let stála opuštěna a uvažovalo se, co s ní. Na konci března 2021 pak byla zahájena obnova Vodoléčebného ústavu, Říčních a slunečních lázní a dalších souvisejících objektů. Díky evropským dotacím a invenci ředitelství lázní se tak zachránilo výjimečné architektonické dílo Dušana Jurkoviče, které bylo navrženo na národní kulturní památku. Z nevyužívaných lázeňských objektů vznikla muzejní expozice sloužící jako unikátní doklad lázeňství a kulturní atmosféry počátku 20. století. Areál také dostal nový název Sluneční lázně. V expozici umístěné v bývalém Vodoléčebném ústavu jsou tři tematické části věnované historii místa a lázeňských procedur, životu a dílu Dušana Jurkoviče a poslední pak osobnosti a dílu hudebního skladatele Leoše Janáčka a jeho vztahu k Luhačovicím. Zdařilé rekonstrukce se dočkal také původní bazén, který byl nově přeměněn na biotop, jež obklopují pro tuto stavbu charakteristické dřevěné převlékací kabinky. Nyní bude návštěvníkům k dispozici jako odpočinková zóna.
Po prohlídce tohoto místa nám nezbývá než konstatovat, že se záměr a dílo povedlo. Už při vstupu do budovy na vás dýchne něco osvěžujícího. Nevím, zda to bylo jen počasím, kdy déšť posléze vystřídalo slunce, anebo samotným geniem loci, které se zde podařilo obnovit s nebývalým citem, umem a úctě k minulosti, která ve své podstatě tvoří naši budoucnost.
Více o Slunečních lázních Luhačovice zde: https://www.slunecni-lazne.cz/
Doporučujeme navštívit.
Váš tým NeNo design Ltd.
